S příchodem nového roku se tradičně mění pravidla pro proplácení pracovních cest a rok 2026 není výjimkou. Od 1. ledna 2026 začínají platit nové sazby cestovních náhrad, které reflektují ekonomický vývoj a inflaci. Pro zaměstnance i zaměstnavatele to znamená nutnost aktualizovat své účetní systémy a seznámit se s novými limity.
Zatímco sazby tuzemského stravného a amortizace za použití soukromého vozidla rostou, u průměrných cen pohonných hmot určených pro výpočet náhrad dochází naopak k mírnému poklesu. Všechny tyto změny upravuje nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) č. 573/2025 Sb. Pokud se chystáte na služební cestu nebo zpracováváte firemní účetnictví, v tomto průvodci najdete všechny aktuální částky, přesné způsoby výpočtu a praktické příklady, které vám pomohou vyhnout se zbytečným chybám.
Hlavní změny ve vyhlášce MPSV od 1. ledna 2026
Nová vyhláška č. 573/2025 Sb. přináší několik klíčových úprav, které se přímo dotknou výplatních pásek zaměstnanců. Změny vycházejí ze statistických dat o vývoji cen ve veřejném stravování a nákladů na provoz motorových vozidel.
- Zvýšení sazeb tuzemského stravného: Zaměstnanci mají nárok na vyšší finanční kompenzaci za jídlo ve všech třech časových pásmech pracovní cesty.
- Vyšší amortizace (základní náhrada): Pokud zaměstnanec využije pro služební cestu vlastní automobil, dostane více peněz za opotřebení vozidla. Sazba se zvyšuje u osobních i jednostopých vozidel.
- Snížení vyhláškových cen paliv: Průměrné ceny pohonných hmot, které se používají v případě ztráty účtenky z čerpací stanice, pro rok 2026 klesají.
- Změna optimální hodnoty stravenky: V návaznosti na růst stravného se posouvá i daňově nejvýhodnější hodnota stravenek a stravenkového paušálu.
Tuzemské stravné v roce 2026 podle délky pracovní cesty
Výše stravného se primárně odvíjí od toho, jak dlouho pracovní cesta trvala. Český zákoník práce rozděluje pracovní cesty do tří základních časových pásem: 5 až 12 hodin, 12 až 18 hodin a nad 18 hodin. Druhým důležitým faktorem je sektor, ve kterém zaměstnanec pracuje.
Podnikatelská (soukromá) sféra má zákonem stanovenou pouze minimální hranici stravného. Zaměstnavatel v soukromém sektoru může svému zaměstnanci vyplatit i více peněz, nicméně částka převyšující horní limit platný pro státní sféru podléhá zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnance.
Státní a příspěvková sféra, do které spadají úředníci, učitelé nebo zdravotníci ve státních nemocnicích, musí striktně dodržovat finanční rozpětí stanovené vyhláškou. Zaměstnavatel v tomto sektoru nemůže jít pod minimální hranici, ale nesmí ani překročit maximální povolenou částku.
| Délka pracovní cesty | Soukromá sféra (minimální sazba) | Státní a příspěvková sféra (rozpětí) |
|---|---|---|
| 5 až 12 hodin | 155 Kč | 155 až 185 Kč |
| 12 až 18 hodin | 236 Kč | 236 až 284 Kč |
| Více než 18 hodin | 370 Kč | 370 až 442 Kč |
Příklad z praxe pro soukromý sektor: Zaměstnanec IT firmy vyjede na instalaci serverů k platícímu klientovi do jiného města. Cesta začíná v 7:00 a končí návratem na pracoviště ve 20:00 téhož dne. Celková délka pracovní cesty je 13 hodin. Zaměstnanec spadá do druhého časového pásma (12 až 18 hodin) a má zákonný nárok na minimální stravné ve výši 236 Kč. Pokud by mu chtěl zaměstnavatel dopřát, může mu bez daňového zatížení vyplatit až 284 Kč, což je horní limit státní sféry.
Příklad z praxe pro státní sektor: Úředník ministerstva jede na dvoudenní inspekci. První den vyrazí v 6:00 a cesta trvá až do půlnoci (18 hodin). Druhý den inspekce pokračuje od 0:00 do 10:00, kdy se vrací do úřadu (10 hodin). Za první den má nárok na stravné v rozpětí 236 až 284 Kč. Za druhý den se délka cesty počítá od nuly a trvá 10 hodin, takže spadá do prvního pásma s nárokem 155 až 185 Kč.
Náhrady za používání soukromého vozidla (Amortizace 2026)
Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, že k pracovní cestě nevyužije služební flotilu, ale své vlastní soukromé vozidlo, vzniká mu nárok na takzvanou základní náhradu neboli amortizaci. Tato částka neslouží k pokrytí nákladů na pohonné hmoty, ale má zaměstnanci kompenzovat opotřebení vozu, servisní prohlídky, výměnu oleje, pneumatiky a ztrátu tržní hodnoty automobilu způsobenou nájezdem kilometrů.
Vyhláška pro rok 2026 zvyšuje základní sazby za každý ujetý kilometr následovně:
- Osobní silniční motorová vozidla: 5,90 Kč za kilometr.
- Jednostopá vozidla a tříkolky (motocykly): 1,60 Kč za kilometr.
- Přípojná vozidla: Pokud zaměstnanec k osobnímu autu připojí přívěsný vozík (například pro převoz firemního materiálu), základní sazba 5,90 Kč se zvyšuje minimálně o 15%.
Zaměstnavatel má právo před schválením cesty požadovat předložení platného technického průkazu, dokladu o zaplacení povinného ručení a dálniční známky. Je také důležité upozornit, že pokud zaměstnanec použije auto bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele, ztrácí na základní náhradu ze zákona nárok a cesta mu může být proplacena pouze ve výši ceny jízdenky hromadné dopravy.
Příklad výpočtu amortizace: Účetní pojede z Prahy do Brna a zpět vlastním vozem Škoda Octavia. Celková ujetá vzdálenost činí 420 kilometrů. Výpočet základní náhrady je velmi jednoduchý: 420 km × 5,90 Kč. Zaměstnanec na výplatní pásce obdrží 2 478 Kč pouze za opotřebení vozidla. K této částce se následně ještě připočte kompenzace za projeté pohonné hmoty.
Výpočet náhrady za pohonné hmoty
Při použití soukromého automobilu na služební cestě proplácí firma zaměstnanci kromě výše zmíněné amortizace také reálně spotřebované pohonné hmoty. Tento proces vyžaduje pečlivou administrativu a znalost spotřeby vozidla uvedené ve velkém technickém průkazu. Náhrada se standardně počítá kombinací ujetých kilometrů, průměrné kombinované spotřeby vozidla a ceny za jeden litr paliva.
Zákon umožňuje dva způsoby, jak cenu za litr pohonné hmoty doložit:
- Dokladem o nákupu (účtenkou): Toto je preferovaná a nejpřesnější varianta. Zaměstnanec natankuje před cestou nebo během ní a donese zaměstnavateli účtenku z čerpací stanice. Pro výpočet se pak použije skutečná cena uvedená na dokladu.
- Vyhláškovou průměrnou cenou: Často se stává, že zaměstnanec účtenku ztratí, nebo do cíle dojede s palivem, které natankoval již před několika týdny za odlišnou cenu. V takovém případě se uplatní paušální průměrná cena stanovená vyhláškou MPSV pro daný rok.
Základní vzorec pro výpočet náhrady za palivo vypadá takto: ujetá vzdálenost v kilometrech děleno 100, vynásobeno spotřebou v litrech podle technického průkazu a vynásobeno cenou paliva.
Při určování spotřeby se vychází z údaje o takzvané kombinované spotřebě, která zohledňuje jízdu ve městě i mimo něj. Pokud velký technický průkaz z nějakého historického důvodu kombinovanou spotřebu neuvádí, zákon nařizuje vypočítat aritmetický průměr ze všech ostatních spotřeb, které jsou v dokumentu zapsané. Pokud jde o elektromobily, postupuje se velmi podobně, pouze se litry benzínu či nafty nahradí kilowatthodinami (kWh) a použije se vyhlášková cena elektřiny.
Krácení stravného: Co když dostanete jídlo zdarma?
Jednou z nejčastějších chyb při vyúčtování služebních cest je opomenutí pravidla o krácení stravného. Stravné neslouží jako plošný bonus k výplatě, ale jako kompenzace zvýšených nákladů na jídlo mimo domov. Pokud zaměstnanec během cesty obdrží bezplatné jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, jeho nárok na stravné se úměrně snižuje.
Typickým příkladem bezplatného jídla je snídaně zahrnutá v ceně hotelového ubytování, oběd zajištěný pořadatelem konference nebo obchodní večeře, kterou platí obchodní partner. Pozor však na to, že drobné občerstvení, jako jsou chlebíčky, bagety, káva nebo sušenky na dopolední poradě, se za plnohodnotné jídlo nepovažují a stravné se kvůli nim nekrátí.
Zákon přesně definuje, o kolik procent se denní stravné snižuje za každé jedno poskytnuté jídlo. Procento krácení závisí na délce pracovní cesty:
- Při cestě 5 až 12 hodin: Stravné se krátí o 70% za každé bezplatné jídlo. Pokud zaměstnanec dostane oběd i večeři, nárok na stravné zcela zaniká (snížení přesáhne 100%).
- Při cestě 12 až 18 hodin: Stravné se krátí o 35% za každé bezplatné jídlo.
- Při cestě nad 18 hodin: Stravné se krátí o 25% za každé bezplatné jídlo.
Příklad krácení: Zaměstnanec v soukromém sektoru absolvuje pracovní cestu v délce 10 hodin. Jeho minimální zákonné stravné pro rok 2026 je 155 Kč. Během cesty se zúčastní školení, kde je v poledne zajištěn teplý oběd formou rautu. Účetní mu musí stravné zkrátit o 70%. Vypočítá se tedy 70% ze 155 Kč, což je 108,50 Kč. Tuto částku odečteme od základu. Zaměstnanec tak k výplatě dostane pouze 46,50 Kč.
Souvislost cestovních náhrad se stravenkami pro rok 2026
Růst cen ve veřejném stravování se nepromítá pouze do cestovních náhrad, ale ovlivňuje také oblast zaměstnaneckých benefitů, konkrétně stravenek a stravenkového paušálu. Limity pro daňové osvobození příspěvku na stravování jsou legislativně navázány na horní hranici stravného ve státním sektoru pro první časové pásmo (5 až 12 hodin), která v roce 2026 činí 185 Kč.
Zákon o daních z příjmů říká, že zaměstnavatel si může do daňově uznatelných nákladů uplatnit maximálně 70% z této částky. Z toho plyne, že maximální denní peněžitý příspěvek na stravování (takzvaný stravenkový paušál), který je pro zaměstnance plně osvobozen od daně, činí pro rok 2026 přesně 129,50 Kč.
Pokud firma využívá tradiční papírové nebo elektronické stravenky a chce maximalizovat daňovou efektivitu pro obě strany (kde zaměstnavatel platí 55% a zaměstnanec 45%), optimální nominální hodnota stravenky pro rok 2026 vychází na 235 Kč. Mnoho firem se z důvodu škrtů v rozpočtech drží nižších hodnot, nicméně přechod na hodnotu 235 Kč přináší zaměstnancům znatelné přilepšení a firmě optimální využití daňových výhod.
Často kladené dotazy (FAQ)
Pro rychlou orientaci v problematice jsme připravili odpovědi na nejčastější situace, se kterými se mzdové účetní a zaměstnanci v běžném provozu setkávají.
Kdy přesně vzniká nárok na cestovní náhrady?
Nárok vzniká v okamžiku, kdy zaměstnanec na příkaz zaměstnavatele opustí své pravidelné pracoviště sjednané v pracovní smlouvě za účelem výkonu práce v jiné lokalitě. Cesta musí trvat nepřetržitě alespoň 5 hodin, aby vznikl nárok na minimální finanční kompenzaci (stravné).
Může mi zaměstnavatel vyplatit méně, než je minimální sazba stravného?
Nikoliv. Sazby stanovené vyhláškou MPSV jsou závazným legislativním minimem. Pokud by se zaměstnavatel pokusil proplatit nižší částku (například 100 Kč místo minimálních 155 Kč za 6 hodin cesty), jedná se o porušení zákoníku práce a vystavuje se riziku vysokých pokut ze strany Státního úřadu inspekce práce.
Jak se postupuje v případě zahraniční pracovní cesty?
U zahraničních cest se stravné řídí samostatnou vyhláškou Ministerstva financí, která určuje základní sazby v cizích měnách (nejčastěji v eurech či dolarech) pro jednotlivé státy celého světa. Základní princip dělení do tří časových pásem zůstává zachován, ovšem počítá se doba strávená za hranicemi České republiky. Zahraniční stravné bývá zpravidla výrazně vyšší než tuzemské.
Je možné na pracovní cestě poskytnout i kapesné?
Při tuzemské pracovní cestě zákoník práce pojem kapesné nezná a tento benefit není daňově podporován. Kapesné se objevuje výhradně u zahraničních pracovních cest, kde může zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit částku až do výše 40% zahraničního stravného, a to bez povinnosti tuto částku zaměstnanci zdanit. Kapesné slouží k pokrytí drobných výdajů, jako jsou spropitné, toalety na benzínových pumpách nebo káva, na které zaměstnanec často nedostane daňový doklad.